Historie města Seče a památky
Vincent Strouhal- jinak Čeněk Strouhal
Čeněk Strouhal je pohřben
na sečském hřbitově.
(10. dubna 1850 Seč (okres Chrudim) - 23. ledna 1922 Praha)
byl český experimentální fyzik, profesor a v roce 1903-1904 rektor Univerzity Karlovy. Nazývá se po něm bezrozměrné Strouhalovo číslo, jež určuje frekvenci oscilací, vznikajících při obtékání tělesa (např. telefonních drátů ve větru nebo lopatek turbiny).
Po maturitě v Hradci Králové 1869 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a stal se asistentem pražské hvězdárny. Od roku 1875 byl asistentem ve Würzburgu, kde se roku 1878 habilitoval prací O zvláštním způsobu buzení zvuku [1]. Roku 1880 odmítl nabídku stát se místoředitelem fyzikální observatoře v Pavlovsku u Petrohradu a 1882 se stal profesorem fyziky na geologickém ústavu v New Yorku. Brzy nato byl však povolán jako profesor experimentální fyziky na tehdy právě oddělené české univerzitě v Praze, kde tento obor založil. S americkým fyzikem Barusem publikoval práci o magnetických vlastnostech oceli The electrical and magnetic properties of the iron-carburets (Washington 1885). Zabýval se ale také vážením, Röntgenovým zářením, měřením teplot, Lissajousovými obrazci atd. Strouhal byl vynikající učitel, významně se zasloužil o založení fyziky na Univerzitě Karlově, prosadil a vedl výstavbu jejího tehdy moderně vybaveného fyzikálního ústavu a vychoval velkou řadu českých fyziků. Vrcholem jeho činnosti byla řada učebnic experimentální fyziky: Mechanika (1901), Akustika (1902), Thermika (1908) a Optika (1919); některé z nich vycházely i později v různých zpracováních.
Strouhalovo číslo je podobnostní číslo, které se používá v oblasti nízkých Reynoldsových čísel (Re < 300). Strouhalovo podobnostní číslo je obvykle určeno vztahem
Sr=fL/V,
kde L je charakteristický rozměr, f je frekvence uvolňování vírů v úplavu a V je rychlost proudění.
Pro ustálené proudění má Strouhalovo číslo hodnotu 1.
Pamětní desku najdete na domě č.p. 56 na Náměstí profesora Čeňka Strouhala.
