Historie města Seče a památky
Hrady Oheb a Vildštejn
Přehled dějin hradu Oheb
Hrad vznikl až někdy v druhé polovině 14. století, neboť roku 1348 bylo návrší řečené Oheb vráceno po smrti zástavního držitele Hrabiše z Paběnic vilémovskému klášteru. Snad právě na ochranu klášterních majetků v povodí Chrudimky byl Oheb postaven, nelze však vyloučit ani jeho založení některým z pozdějších zástavních držitelů. První písemná zmínka je z roku 1405, kdy měl hrad v zástavě majitel sousedního Vildštejna Ješík z Popovce. Hrad byl postaven na vysokém ostrohu v ohybu řeky, ze tří stran bezpečně chráněném strmými svahy. Na přístupové straně byl hřeben překopán širokým příkopem s valem, za nímž stála v rohu obvodové hradby hranolová věž s průjezdem brány. K hradbě bylo přistavěno několik hospodářských stavení, podrobnější rekonstrukci podoby obytných budov jádra v této fázi zatím brání nedostatek informací.
Po Ješíkově smrti roku 1408 připadl hrad králi Václavovi IV., který jej ještě v témž roce zastavil kutnohorskému mincmistru Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína. Za husitských válek držel hrad nejprve husitský hejtman Hynek Krušina z Lichtemburka, po ovládnutí nedaleké Lichnice a zboží zaniklého vilémovského kláštera roku 1429 se Ohebu zmocnil Jan Hertvík z Rušínova, kterému roku 1436 vlastnictví všech získaných majetků potvrdil i král Zikmund. Roku 1455 získali hrad mocní Trčkové z Lípy a nedlouho poté byla zahájena výrazná přestavba modernímu vojenství již neodpovídajícího sídla. Jádro bylo doplněno čtverhrannou obytnou věží a další budovy zaujaly prostor strženého opevnění v blízkosti brány. Na koruně čelního valu před původním příkopem vznikl dodnes zachovaný, dovnitř prohnutý oblouk mohutné hradby, zpevněné třemi okrouhlými baštami a budovou nové brány. Přestože zbylé úseky okružní hradby na severu a západě nebyly kvůli dostatečné strmosti terénu baštami vybaveny, jedná se o jeden z vrcholných obranných systému doby a litovat lze jedině nedostatku historických zpráv, které by umožňovaly přesnější datování. Nedlouho po dokončení jistě nákladných prací začal význam hradu upadat, neboť Mikuláš Trčka připojil celé zboží k Lichnici a zanedlouho ponechal Oheb osudu. Při dělení rozsáhlých rodových držav roku 1533 mezi pět Mikulášových synů se hrad již připomíná jako pustý a naposledy je zmiňován roku 1628 ve výčtu příslušenství sečského zboží. Ve 40. letech 19. století nechal majitel panství Vincenc Karel Auersperk zbytky zřícenin upravit a vykácet a velké změny okolní krajiny přinesla především stavba Sečské nádrže ve 30. letech 20. století, díky níž se snížil hradní ostroh a v souvislosti s umístěním přehradní hráze zpřístupnily vrchol ostrohu nové cesty.
půdorys hradu před stavbou sečské přehrady
půdorys hradu podle D. Menclové
Zřícenina hradu Vildštejn (Wichštejn) (1251)
Vildštejn je skála a hrad nad řekou Chrudimkou, 1 km jižně od Seče. Při stavbě přehrady v letech 1924- 1935 byl vildštejnskou skálou proražen 30 m dlouhý tunel, jímž se nyní projíždí na hráz sečské přehrady. V tomtéž období byl proveden na Vildštejně archeologický průzkum, nálezy jsou umístěny v regionálním muzeu v Chrudimi.
Hrad Vildštejn je zřícenina drobného věžovitého tvaru,ve spodní části neměl oken ani dveří, do hradu se vcházelo po žebřících nebo po dřevěných schodech, které se v případě napadení snadno odstranily a zamezily nepříteli vniknout do hradu. Podstatné zbytky věže se dochovaly do 40. let 19. století, kdy byly strženy. Ve sklepení hradu byly nalezeny různé památky. Ze zdí zůstala nepatrná část bašty a věže s gotickým okénkem, obojí je viditelné z hráze přehrady.
První zmínka o hradu pochází z roku 1251 v souvislosti s majitelem Hrabišem z Paběnic, jehož syn Oldřich se psal z Vildštejna. Hrabišovo jméno uvádějí desky zemské také v souvislosti s dluhem 350 kop grošů, který Hrabiš soudně vymáhal na opatovi vilémovského kláštera v roce 1315 (peníze tehdy nedostal, získal však do zástavy sousedící horu Oheb- ovšem s podmínkou, že na ní nesmí vystavět sídlo; Oheb klášteru vrátili až Hrabišovi synové v roce 1348). Koncem 14. století se Vildštejna zmocnil Ješík z Popovce (i s horou Ohebem, kde teprve tehdy založil hrad), za husitství připadl Vildštejn jednomu z vůdců sirotčího vojska Janu Hertvíkovi z Rušínova,. Po husitských válkách zapsal král Zikmund hrad Vildštejn v roce 1436 Jiříkovi z Dubé. Jeho nástupci ale už na Vildštejně nesídlili a hrad zpustl.
